Zpráva z konference
Dne 11.6 se 6 žáků třídy 1CH zúčastnilo závěrečné konference CO₂ ligy, která proběhla na Magistrátu hlavního města Prahy. Tato konference byla vyvrcholením jejich celoroční práce na projektu zaměřeném na problematiku klimatických změn a snižování emisí CO₂. Během akce se žáci setkali s významnými hosty, mezi které patřily například senátorka Šídlová, Jitka Baumanová z Ministerstva životního prostředí a poslankyně Gabriela Svárovská. Setkání s těmito osobnostmi bylo pro žáky zajímavou zkušeností a motivací do další práce v oblasti environmentální ochrany.
Součástí programu bylo také vystoupení jednotlivých týmů. Naši žáci představili své zpracování 3. úkolu druhé mise netradiční formou – prostřednictvím básně, kterou zaujali publikum a kreativně tak prezentovali své poznatky i přístup k tématu. Za svou celoroční práci byli žáci odměněni diplomy a věcnými dary, což ocenilo jejich aktivní přístup a nasazení v projektu. Ve školním roce 2025/2026 se do CO₂ ligy zapojilo celkem 80 škol z celé České republiky, přičemž pouze 22 z nich projekt úspěšně dokončilo. Účast našich žáků na závěrečné konferenci je proto významným úspěchem a důkazem jejich vytrvalosti a zájmu o aktuální environmentální témata.
CO2 LIGA
Ve škole jsme jednou seděli v kruhu
a hledali k přírodě novou cestu a vzpruhu
v rámci CO2 ligy jsme dostali úkol
nad kterým se každý z nás na chvíli zastavil
Dixit karty jsme si do rukou vzali
dvě z nich jsme si každý vybrali
v jedné jsme hledali naději a pozitiva
v druhé to, co planetě síly ubírá
Kouli na noze táhnem
Teprve až si na dno sáhnem
Tak konečně přijde pochopeni
že svět se sám už nezmění
Klimatické změny se bojíme
ale potom ve frontě v obchodě stojíme
s rukama plnýma plastových sáčků
a možná někdy pustíme zbytečně pračku
Jednou nás to jako tornádo semele
i když se zatím tváříme vesele
a možná ani nevíme před čím vlastně stojíme
Kouli na noze táhnem
Teprve až si na dno sáhnem
Tak konečně přijde pochopeni
že svět se sám už nezmění
Lesy mizí před očima
a nám to připadá jak vina cizíma
jenže každý den svým dílem přispíváme
a často si to ani nepřiznáme
Řeky pomalu ztrácí proud
a člověk pořád chce jen víc a víc plout
za pohodlím, které tolik miluje
aniž by viděl, co tím způsobuje
Kouli na noze táhnem
Teprve až si na dno sáhnem
Tak konečně přijde pochopeni
že svět se sám už nezmění
Horká léta střídá suchý čas
a příroda nám vysílá svůj hlas
jenže my ho často nechcem slyšet
a radši dál se učíme mlčet
Snad ještě není pozdě začít žít jinak
nenechat po sobě jen prázdný otisk a znak
protože budoucnost není vzdálený sen
ale něco, co tvoříme každý den
Kouli na noze táhnem
Teprve až si na dno sáhnem
Tak konečně přijde pochopení
že svět se sám už nezmění



